Mgr. Jiří Ročák
Narozen 27. 3. 1965 ve Zlíně.
Bydlí ve Valašských Kloboukách, Pod Hájem 668.
Studia na Pedagogické fakultě v Ostravě 1984–89, obor český jazyk a výtvarná výchova.
Vede školní Galerii G a Galerii Vincúch ve Valašských Kloboukách.
Působí jako středoškolský učitel na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách, kde vyučuje český jazyk, výtvarnou výchovu, dějiny umění a počítačovou grafiku.
Předseda Výtvarného spolku Vincúch.
Zařazen do oficiálního katalogu Zlínských výtvarníků.
Jiří Ročák se narodil v roce 1965 a už od raného dětství našel zálibu v kreslení a malování. Od prvních školních let začal navštěvovat Lidovou školu umění ve Valašských Kloboukách. S prvními základy kresby a malby ho seznámil učitel Lidové školy umění, akademický malíř Lojza Baránek. Práci s keramikou a modelováním v hlíně ho naučil dlouholetý učitel výtvarného oboru pan Josef Jeřábek. V pozdějších letech se na LŠU seznámil i s grafickými technikami, především s linorytem. Na základní škole jeho výtvarnou cestu usměrňoval učitel výtvarné výchovy pan František Hejda.
Ve třinácti letech Jiří zažil první velké výtvarné štěstí. K narozeninám dostal od rodičů opravdové olejové barvy. Dárek tehdy zajistil pan Lojza Baránek, jak se Jiří později dozvěděl. V té době to vůbec nebylo jednoduché – olejové barvy se prodávaly pouze ve specializovaných obchodech Dílo, a to jen na průkaz člena Svazu výtvarníků.
Zájem o výtvarnou tvorbu ještě více zintenzivnil během studia na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách. Po celé studium na gymnáziu se připravoval na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze. Připravoval se střídavě s akademickým malířem Zdeňkem Matyášem a akademickým malířem Lojzou Baránkem. S valašskoklobouckým malířem Zdeňkem Matyášem často vyrážel do plenéru v okolí Valašských Klobouk. Při studiu na gymnáziu se rovněž začal zajímat o dějiny umění. V roce 1983 zde absolvoval svou první výstavu děl na společné výstavě valašskoklobouckých výtvarných amatérů v městské knihovně.
Přijímací zkoušky na Akademii byly náročné. Při konzultaci nad domácími pracemi mu komise doporučila studium na Akademii o rok odložit a zlepšit přípravu, případně jít studovat výtvarnou výchovu na pedagogickou fakultu, kde by mohl své výtvarné vlohy dále rozvíjet. V době socialistického školství, kdy si student mohl podat pouze jednu přihlášku na vysokou školu, padla volba na studium výtvarné výchovy. Po úspěšném absolvování přijímacích zkoušek nastoupil ke studiu na Pedagogické fakultě v Ostravě, obor výtvarná výchova a český jazyk. V Ostravě navštěvoval malířský ateliér pod vedením PhDr. Ondřeje Vorla. Pedagogickou fakultu absolvoval diplomovou prací na téma Kresba a malba portrétu. Hodnotící komisi předložil soubor kreseb a maleb valašských chlapů, které kreslil půl roku po klobouckých hospodách; malby pak tvořil ve svém ateliéru.
Po vysoké škole nastoupil jako učitel českého jazyka a výtvarné výchovy na základní školu v Újezdě. Po roce, kdy nastaly společenské změny, odešel učit na Gymnázium ve Valašských Kloboukách, kde působí dodnes. Na gymnázium nastoupil v roce 1990 a obnovil zde výuku výtvarné výchovy a dějin umění. Jako první z okolních škol založil školní galerii, kde bylo uspořádáno na 300 výstav profesionálních výtvarníků z Čech i ze zahraničí; galerie se však především soustředí na vystavování prací studentů výtvarné výchovy.
Jiří Ročák zavedl na gymnáziu také plnohodnotnou maturitu z výtvarné výchovy, kterou pravidelně absolvují studenti se záměrem studovat výtvarné obory na vysokých školách. Studenti gymnázia se svým učitelem výtvarné výchovy pravidelně jezdí na týdenní kurzy krajinomalby nebo navštěvují výstavy výtvarných děl u nás i v zahraničí.
Jiří Ročák se věnuje také grafickému designu, velkoplošné reklamě a knižní grafice. Je předsedou Výtvarného spolku Vincúch ve Valašských Kloboukách, vede školní galerii G na Gymnáziu Valašské Klobouky a je kurátorem městské galerie Vincúch, rovněž ve Valašských Kloboukách.
Vedle své pedagogické činnosti se věnuje i vlastní výtvarné tvorbě. Maluje a kreslí, vytváří grafiky v technikách linorytu, suché jehly a leptu, kde je mu námětem žena, ženský akt nebo abstrakce. Grafické techniky vhodně kombinuje. Jemnost suché jehly, leptu a akvatinty uplatňuje v kontrastu s hutnými liniemi barevného linorytu. Inspirován jednoduchým tvarem a okamžitým pocitem vytváří kompozice barev, linií a ploch. Důležitým tématem jeho děl je žena. Křivky ženského aktu, doplněné přírodními prvky, zpracovává v mnohovrstevných kompozicích v malbě, kresbě suchým pastelem i grafice. Zkušenost s grafickou kompozicí uplatňuje i při tvorbě textilních voskových batik. Námětově se snaží přecházet do abstraktnější polohy s využitím základních geometrických tvarů. Při kresbě a malbě krajiny se snaží zachytit krásu valašských kopců, polí a luk.
Jeho výtvarné dílo je zastoupeno v soukromých sbírkách v České republice, na Slovensku, v Německu, USA, Kanadě a Švédsku. Uspořádal na 30 samostatných a spolkových výstav; k nejdůležitějším patří samostatná výstava ve foyer Zlínského divadla a výstava v galerii v kanadském městě Vernon.
Kresby a malby krajiny vznikají v okolí Valašských Klobouk a Ploštiny, které jsou obklopeny krásou Bílých Karpat. Většinou zachycují pro výtvarníky oblíbené období podzimu, kdy příroda hraje všemi barvami.
Jiří Ročák není realistický malíř – nesnaží se zachytit fotografickou věrnost zobrazované krajiny. Jeho obrazy spíše navozují pocit krajiny, krajinných zátiší a stromů. Jsou to prchavé záznamy viděné přírody. Barvy se promíchávají, zapouštějí do sebe a navozují atmosféru podzimních odpolední a podvečerů.
Krajinu nezobrazuje věrně, spíše se snaží s ní navázat kontakt, prostoupit ji a své pocity z tohoto setkání přenést na bělostný akvarelový či pastelový papír. Své drobné obrazy sám označuje jako lyrizovaný fauvismus – rychlé záznamy pocitů z krajiny ve výrazných barvách.
K malbě a kresbě krajiny zde vystavených prací využívá techniky akvarelu, suchého pastelu a rozmývaného voskového pastelu. Barevné kresby a malby jsou doplněny kresbami tuší a uhlem. Jak již bylo řečeno, při zobrazování valašské krajiny nejde o realistické zobrazení, ale o kontakt s krajinou a zachycení pocitů z jejích krás – impresí a barevných souznění, převážně podzimních krajinných nálad.
�
