Jiří Ročák

                             Mgr. Jiří Ročák        

Narozen 27. 3. 1965 ve Zlíně.

Bydlí ve Valašských Kloboukách, Pod Hájem 668.

Studia na Pedagogické fakultě v Ostravě 1984–89, obor český jazyk a výtvarná výchova.

Působí jako středoškolský učitel na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách, kde vyučuje český jazyk, výtvarnou výchovu, dějiny umění a počítačovou grafiku.

Vede školní Galerii G a Galerii Vincúch ve Valašských Kloboukách.

Předseda Výtvarného spolku Vincúch.

Zařazen do oficiálního katalogu Zlínských výtvarníků.

 

Jiří Ročák se narodil v roce 1965 a už od svého raného dětství našel zálibu v kreslení a malování. Od prvních školních let začal navštěvovat Lidovou školu umění ve Valašských Kloboukách. S prvními základy kresby a malby ho seznámil učitel Lidové školy akademický malíř Lojza Baránek. Práci s keramikou a modelováním v hlíně ho naučil dlouholetý učitel výtvarného oboru pan Josef Jeřábek. V pozdějších letech se v LŠU seznámil i s grafickými technikami, hlavně s linorytem. Na základní škole jeho výtvarnou cestu usměrňoval učitel výtvarné výchovy pan František Hejda.

Ve 13 letech Jiří zažil první velké výtvarnické štěstí. K narozeninám dostal od rodičů opravdové olejové barvy. Dárek tehdy zajistil pan Lojza Baránek, jak se později dozvěděl. V té době to vůbec nebylo jednoduché, olejové barvy se prodávaly jen ve specializovaných obchodech Dílo, a to jen na průkaz člena Svazu výtvarníků.

Zájem o výtvarnou tvorbu ještě více zintenzivnil při studiu na Gymnáziu ve Valašských Kloboukách. Po celé studium na gymnáziu se připravoval na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze. Připravoval se střídavě s akademickým malířem Zdeňkem Matyášem a akademickým malířem Lojzou Baránkem. S valašskoklobouckým malířem Zdeňkem Matyášem často vyrážel do plenéru v okolí Valašských Klobouk. Při studiu na gymnáziu se taktéž začal zajímat o dějiny umění. Na gymnáziu taktéž absolvoval svou první výstavu děl, a to v roce 1983 na společné výstavě Valašskoklobouckých výtvarných amatérů v Městské knihovně.

Přijímací zkoušky na Akademii byly náročné, při konzultaci nad domácími pracemi bylo komisí Jiřímu doporučena studia na Akademii odložit no další rok a zlepšit přípravu nebo jít studovat na pedagogickou fakultu výtvarnou výchovu, kde mohl své výtvarné vlohy taktéž rozvíjet. V době socialistického školství, kdy si student mohl podávat jen jednu přihlášku na vysokou školu, padla volba na studium výtvarné výchovy. Po absolvování přijímacích zkoušek nastoupil na studia na Pedagogické fakultě v Ostravě obor výtvarná výchova a český jazyk. V Ostravě navštěvoval malířský ateliér pod vedením PhDr. Ondřeje Volra. Pedagogickou fakultu absolvoval diplomovou prací na téma Kresba a malba portrétu, kdy před hodnotící komisi předložil soubor kreseb a maleb valašských chlapů, které kreslil půl roku po klobouckých hospodách, malby pak tvořil ve svém ateliéru.

Po vysoké škole nastoupil učit český jazyk a výtvarnou výchovu na Základní školu v Újezdě. Po roce, když nastaly společenské změny, odešel učit na Gymnázium ve Valašských Kloboukách, kde učí dodnes. Na gymnáziu nastoupil v roce 1990 a znovu zde obnovil výuku výtvarné výchovy a dějin umění. Jako první z okolních škol založil školní galerii, kde bylo uspořádáno na 200 výstav profesionálních výtvarníků z Čech i zahraničí, galerie se ale hlavně soustředí na vystavování prací studentů výtvarné výchovy.

Jiří Ročák zavedl na gymnáziu i plnohodnotnou maturitu z výtvarné výchovy, kterou pravidelně absolvují studenti se záměrem studovat výtvarné obory na vysokých školách. Studenti gymnázia se svým učitelem výtvarné výchovy pravidelně jezdí na týdenní kurz krajinomalby nebo navštěvují výstavy výtvarných děl u nás a v zahraničí.

Jiří Ročák se věnuje se i grafickému designu, velkoplošné reklamě a knižní grafice. Je předsedou Výtvarného spolku Vincúch ve Valašských Kloboukách, vede školní galerii G na Gymnáziu Valašské Klobouky a je kurátorem městské galerie Vincúch taktéž ve Valašských Kloboukách.

Vedle své pedagogické činnosti se Jiří Ročák věnuje i výtvarné tvorbě. Maluje a kreslí, vytváří grafiky v technice linorytu, suché jehly a leptu. Kdy je mu námětem žena, ženský akt nebo abstrakce. Grafické techniky vhodně kombinuje. Jemnost suché jehly, leptu, akvatinty a jejich kombinací uplatňuje v kontrastu hutných linií barevného linorytu. Inspirován jednoduchým tvarem a okamžitým pocitem, vytváří kompozici barev, linií a ploch. Důležitým tématem jeho děl je žena. Křivky ženského aktu doplněné přírodními komponenty zpracovává v mnohovrstevných kompozicích v malbě a grafice. K jeho oblíbeným tématům patří portrét, ženský akt a krajina. Zkušenost s grafickou kompozicí uplatňuje i při tvorbě textilních voskových batik. Snaží se námětově přecházet do abstraktnější polohy s využitím základních geometrických tvarů. Při kresbě a malbě krajiny se snaží zachytit krásu valašských kopců, polí a luk.

Jeho výtvarné dílo je zastoupeno v soukromých sbírkách v České republice, Slovensku, Německu, USA, Kanadě a Švédsku. Uspořádal na 30 samostatných a spolkových výstav, k těm nejdůležitějším patří samostatná výstava ve foyer Zlínského divadla a v galerii v kanadském městě Vernon.

Výstava v Horním Lidči je zaměřena na kresbu a malbu krajiny. Zde prezentované kresby a malby krajiny vznikaly v okolí Valašských Klobouk a Ploštiny, které jsou obklopeny krásou Bílých Karpat. Většinou je zde zachyceno pro výtvarníky tak oblíbené období podzimu, kdy příroda hraje všemi barvami.

Jiří Ročák není realistický malíř, nesnaží se zachytit fotografickou věrnost zobrazované krajiny. Jeho obrázky spíše navozují pocit krajiny, krajinných zátiší, stromů. Jsou to prchavé záznamy viděné přírody. Barvy se promíchávají, zapouští do sebe, navozují atmosféru podzimních odpolední a podvečerů. Jiří Ročák krajinu věrně nezobrazuje, spíše chce mít s krajinou kontakt, prostoupit jí a své pocity z tohoto setkání předat na bělostný akvarelový či pastelový papír. Sám své drobné obrázky pojmenovává jako lyrizovaný fauvismus. Rychlé záznamy pocitů z krajiny ve výrazných barvách.

 K malbě a kresbě krajiny zde vystavených prací využívá techniky akvarelu, suchého pastelu a rozmývaného voskového pastelu. Barevné kresby a malby jsou doplněny vystavenými kresbami tuší a uhlem. Jak již bylo řečeno, při zobrazování valašské krajiny nejde o realistické zobrazení krajiny, ale o kontakt s krajinou a zachycení pocitů z krás krajiny, zobrazení impresí, barevných souznění převážně podzimních krajinných nálad.

počítadlo.abz.cz